ARCHIV — jirijilek-galerie.cz

ARCHIV 2023

ANTONÍN KRATOCHVÍL / ZA BOŽÍ OPONOU

15. 11. 2023 – 14. 1. 2024

Výstava ANTONÍNA KRATOCHVÍLA / ZA BOŽÍ OPONOU v Galerii Jiřího Jílka je aperitivem k připravované publikaci AK47 II s texty Michaela Perrsona a doslovem Pavlíny Vogelové v produkci Atelijéru Půda, která vyjde ke konci roku 2023 a navazuje na předchozí první díl AK 47 z roku 2019. Antonín Kratochvíl se obecně zaměřuje na těžká a komplikovaná témata a jeho fotografická výpověď jako celek přestavuje jednu z nejkomplexnějších, celosvětově mimořádně cenných historických, ale i uměleckých stop lidského počínání ve 20. a 21. století napříč Evropou, Asií, Afrikou i Amerikou. Výstava i kniha představují výběr z mozaiky fotografických příběhů o osudech lidí, ohrožených formách života, zdevastovaném prostředí i o roli přítomnosti člověka. Volají po akutní potřebě lidské blízkosti v životě, umění a kultuře, vyvolávající tolik potřebnou energii a zvláštní chvění, jež v konturách kontrastu viděných mnoha nelidských osudů podtrhuje význam a hodnoty lidskosti.

Pro Kratochvílovy fotografie platí, že v jakékoli situaci akcentuje ty nejhlubší podoby či interpretace archetypu lidství. Ty se odrážejí jak ve fotografiích ze střední Evropy těsně před pádem železné opony i po, tak ve snímcích z Rwandy, Iráku a dalších válečných či jinak konfliktních a problematických míst dnešního světa. Antonínovy fotografie zneklidňují a sugestivně promlouvají o lidskosti i její odvrácené tváře. Syrově a bez příkras podávají přímé svědectví o stavu člověka. To, co Antonína odlišuje od většiny fotografů, je jeho intuice, vyrovnanost, zdánlivá volnost, ležérnost i přirozená empatie, a především přesnost viděného. Je jedno, zda se jedná o celebrity jako David Bowie, Bob Dylan, Billy Bob Thornton, Debbie Harry či Keith Richards nebo o anonymní tváře lidí z nejrůznějších koutů světa. Objekt před fotoaparátem v jakémkoli prostředí se mu stává kořistí pro tvůrčí modelaci situace. Kratochvílovy fotografie pracují s přirozenou obrazností lidské duše i krajiny, relativizují krásu a vztahy, které velmi často zrcadlí rozpolcenost stavu.
Antonín Kratochvíl vynechává klišé a zaměřuje se na důsledky. Mistrně tím strhává masky a s lehkostí jemu vlastní, vystihne v záběru nuance, jež se tolik vymykají běžnému fotografickému světu. Michael Persson tomu říká „Kratochvílův efekt“.

Filmové eseje a debata s Antonínem Kratochvílem
Srdečně Vás zveme v neděli 14. 1. 2024 v 16 hodin do Galerie Jiřího Jílka v Šumperku na DERNISÁŽ výstavy ANTONÍNA KRATOCHVÍLA. ZA BOŽÍ OPONOU za účasti autora.
Budeme se bavit o Antonínově filmové tvorbě, za kterou byl nominován na ceny Oscara nebo Emmy.
Zároveň představíme a pokřtíme zbrusu novou knihuAK47-II. ZA BOŽÍ OPONOU, ze které šumperská výstavav Galerii Jiřího Jílka částečně vychází. Kniha volně navazuje na předcházející knihu AK47 (2019). Jde o výběr z pestré a bohaté mozaiky zásadních vizuálních stop lidského počínání ve 20. a 21. století napříč Evropou, Asií, Afrikou i Amerikou. Fotografe v knize doprovázejí texty Michaela Perssona a Pavlíny Vogelové v grafické úpravě Jana Zachariáše / Atelijèur Půda. Vydalo Independent Solutions, a.s. 2023.

Elena Helfrecht - Teri Varhol / PŘEDZVĚST
21. 9. - 12. 11. 2023

30 let Galerie Jiřího Jílka V SÍTI BAREV A ČAR

Iniciátorem založení městské galerie současného umění byl, vedle Miroslava a Anežky Kovalových, bývalý porevoluční šumperský místostarosta a člen městské rady Igor Kroupa (1951–2010). Díky jeho zájmu a podpoře kultury, umění a památkové péče se v Šumperku podařilo zrealizovat řadu výjimečných a historicky cenných projektů. Připomeňme obnovu zchátralého historického centra Šumperka, které bylo následně v roce 1992 prohlášeno Ministerstvem kultury za městskou památkovou zónu. Zasadil se o rekonstrukci klášterního kostela Zvěstování Panny Mariea Geschaderova domu, prosadil obnovu vyhořelého šumperského divadla a taktéž otevření prostoru pro současné výtvarné umění v Galerii Jiřího Jílka v Sadech 1. máje v Šumperku.

V ještě nedokončené galerii byla v souvislosti s návštěvou Václava Havla 8. března 1993 realizovaná premiérová výstava soch a kreseb Jiřího Jílka. Oficiálně pak byla Galerie Jiřího Jílka slavnostně otevřena 8. září 1993 jeho retrospektivní výstavou, jež se následně stala základem pro stálou expozici. Výstavu zahajoval Pavel Zatloukal z Muzea umění v Olomouci. Navazující prostor byl určen pro aktuální, krátkodobé výstavy.

Intenzivních třicet let nepřetržitého provozu galerie je dobrou příležitostí k ohlédnutí se. Nutno připomenout roli Aleny Čižmářové, která se o produkční rozjezd galerie starala do října 1994. Z doby její působnosti připomeňme například výstavy Milana Zimmermanna, Josefa Istlera, Pavla Hřebíčka, Jindřicha Štreita nebo zvony rodiny Dytrychových včetně Zvonu svobody pro Šumperk. Po měsíční rekonstrukci, od prosince 1994, galerii komplexně kurátorsky i dramaturgicky převzal Miroslav Koval.

Aktuální výstava 30 let Galerie Jiřího Jílka V SÍTI BAREV A ČAR představuje mozaiku nejvýznamnějších kurátorských počinů Miroslava Kovala s akcentem na výtvarnou linii v odrazu osobité tvorby Jiřího Johna (1923–1972) z 60. let dvacátého století. Na spřízněné výrazové i významové vlně uměleckého vyjádření se nese i umělecká tvorba Jiřího Jílka, otce Anežky Kovalové, stejně tak i celá sobotínská umělecká rodina Kovalových. Jde o vnímání podstaty věcí zdánlivě všedních, obyčejných, o vnímání údělu člověka v bezprostředním sepětí s přírodou.

V komponované retrospektivě proto uvádíme sochaře, malíře a básníka Jiřího Jílka (1925–1981, otce Anežky Kovalové), malířku a kreslířku Anežku Kovalovou (*1949), malíře, kreslíře, fotografa a kurátora Miroslava Kovala (1944–2022), stejně tak jejich syna Štěpána Kovala (*1974) společně s výběrem umělkyň a umělců, jejichž tvorba rezonuje s vizuální vnímáním a cítěním Kovalových a podtrhuje dramaturgickou vytříbenost Galerie Jiřího Jílka.

Pavlína Vogelová

Alžběta Kumstátová

3. 5. - 18. 6. 2023

Alžběta Kumstátová (*1978) je sochařkou, malířkou, fotografkou a výtvarnou pedagožkou. Studovala na Akademii výtvarných umění v Praze (1999–2005) v ateliérech sochařství u Jana Hendrycha, Karla Nepraše a Jana Koblasy. Během studií absolvovala uměleckou zahraniční stáž ve španělském Cuence, v jednom z nejkrásnějších středověkých měst.

Na umělecké scéně se Alžběta etablovala především svými sochařskými figurálními realizacemi ve veřejném prostoru. Mezi jejími nejvýznamnějšími počiny najdeme Pomník Sametové revoluce v Litoměřicích, dvě busty prezidenta Václava Havla, z toho jedna je instalovaná v Pražské křižovatce pod patronací Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, druhá pak v litoměřickém parku Václava Havla. Pro Psychiatrickou kliniku 1. Lékařské fakulty UK v Praze zrealizovala bustu zakladatele české moderní psychiatrie profesora Vladimíra Vondráčka nebo pro obřadní síň v Litoměřicích zhotovila opukovou sochu sv. Doroty, kterou Město Litoměřice pro Alžbětinu šumperskou výstavu zapůjčilo.

Výstava VIDĚNÉ HORIZONTY představuje vedle sochařské tvorby i další výraznou uměleckou dimenzi Alžběty Kumstátové, a to malbu s tematikou horizontální krajiny jako odraz perspektivy vidění a vnímání. Je to právě socha sv. Doroty, která coby ústřední postava výstavy vstupuje do dialogu s krajinnou malbou. Skrze přesně zacílené detaily akcentuje sounáležitost člověka se zemí, s půdou, z níž vzešel. Horizontální výjevy Českého středohoří s dominujícím kopcem Radobýl představují důležitý významový prvek, s nímž je konkretizovaná barvitost lidského života v toku času, v jakési neuzavřenosti a zároveň otevřenosti smyslových hodnot reality. Účinkem horizontál se totiž člověk, coby dočasný středobod, stává účastníkem i vnímatelem a pozorovatelem veškerého dění okolo. Výstava je věnovaná Miroslavu Kovalovi, rodákovi z Litoměřic.

Pavlína Vogelová

18. 6. 2023 | 15 h

AUTORSKÝ PROFIL: ALŽBĚTA KUMSTÁTOVÁ
HORIZONTY STÍNOHER
Hravý, tvůrčí a debatní komponovaný program ve výstavě pro děti a dospělé s autorkou Alžbětou Kumstátovou a kurátorkou Pavlínou Vogelovou.
Vstupné: 60 Kč

28. 5. 2023 | 16 h

BARVY, HORIZONTY A POUTNÍCI
Komentovaná prohlídka o barvě, horizontech a poutnících s kurátorkou výstavy Pavlínou Vogelovou.

2. 5. 2023 | 18 h

Vernisáž výstavy Alžběta Kumstátová / Viděné Horizonty

30. 4. 2023 | 16 h

Autorský profil: Miroslava Klesalová

30. 4. 2023 | 14 h

Výtvarná dílna pro děti i dospělé: VYŠÍVANÉ KRAJINY S MIRKOU KLESALOVOU

2. 4. 2023 | 16 h

Kurátorská komentovaná prohlídka výstavy Miroslavy Klesalové

7. 3. 2023 | 18 h

Miroslava Klesalová / Dotek stroje v šitém poli

Vernisáž 7. 3. 2023 | 18 h

Výstava 8. 3. – 30. 4. 2023

Dominanta umělecké tvorby Miroslavy Klesalové stojí na tématu osobní, doslova šité paměti životních osudů několika generací vlastní rodiny. Nahlédneme-li do jejího projektu hlouběji, otevírá se široká škála zásadních otázek, dotýkajících se proměn etiky k životnímu prostředí, geopolitiky a technologií a jejich dopadů na životní styl, osudy lidí i zanikající tradice. Výstava Dotek stroje v šitém poli reflektuje souvislosti a interakce jednotlivých otázek života na venkově skrze historický vývoj vlastnictví půdy v Čechách, prošívající se do rodinných osudů z generace na generaci. Životní styl mnoha rodin byl tehdy postaven na obhospodařování vlastního, více či méně skromného kousku pozemku, rodinného zlata, zajišťujícího rodině přirozenou, relativní soběstačnost a svobodu.
Mirka Klesalová pochází z Kejnic, z malé vesničky v jihozápadních Čechách s poměrně dlouhou historickou stopou. V dobách pootavské civilizace, datující se někdy do 5. až 6. století našeho letopočtu, zde byla krajina obklopená lesy s hojností úrodné půdy i zlata v řece Otavě. Mirce jde o vizuální ponor do paměti přirozeného kontaktu svých předků s přírodou, s vlastní půdou, ve svém vlastním časoprostoru. Je podložen průkaznými proměnami konkrétního reálného místa. Tam, kde byla kdysi studánka z lokálního pramene, zůstala jen suchá díra.
Studiem historických i současných katastrálních map a ortofotomap Mirka sleduje fyzickou stopu své rodiny v krajině. Na šicím stroji dle historických katastrálních map přešívá rodinná pole a políčka, která kdysi vlastnila její rodina. Šicí stroj je povýšen na nástroj umělecké výpovědi o procesech zacházení člověka s krajinou. Mirka pracuje s obrysy původních pozemků. Celý proces proměny stavů krajiny přešívá do geometrických abstraktních fragmentů. Šicím strojem imaginárně doslova všívá doteky i těžkou práci svých předků na konkrétním vytyčeném poli.
Do materie černé netkané geotextilie všívá a zhmotňuje absenci současného přímého dotyku, když s šicím strojem experimentuje a metaforicky aplikuje současné mechanizované přístupy obhospodařování krajiny. Demonstruje tak, jak hodně dnes vnímáme odcizený proces s krajinou. Dominuje technika, přesnost, racionalita a vrstvení, ale i redukce a destrukce hmatatelné stopy lidské práce. Minimalistické pojetí složitého tématu Mirka akcentuje jemnou šitou kresbou, umocňující její potřebu komunikace. Výstavu šitých lidských otisků v krajině geotextílií doplňují minimalistické lavírované a tušové kresby přírodních zátiší, akcentující specifický význam krajiny pro člověka, vykreslující hluboce intimní, avšak silný a výrazný způsob vnímání křehkosti reality.

Miroslava Klesalová (*1985, Sušice, žije a pracuje v Praze) je absolventkou pražské Akademie výtvarných umění (2020). Studovala v ateliéru Textilní tvorbu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u Jitky Škopové (2014–2016) a v ateliéru Grafika 1 u Dalibora Smutného (2016–2020). Inspirací jí jsou umělci jako jsou Jiří Mědílek, Jiří John, Josef Hampl, Antonín Kybal nebo Olga Karlíková, kteří krajinu a pobývání v ní ztvárňují svými vlastními osobitými přístupy k výtvarnému umění.

Pavlína Vogelová

www.klesalova.com

5. 3. 2023 | 16 h

Autorský profil: Ondřej Michálek

4. 3. 2023, 14 h

Výtvarná dílna: Lept a nenadálé vlny s Ondřejem Michálkem

11. 1. - 5. 3. 2023

Ondřej Michálek / Nenadálé vlny a jiné jevy

Vernisáž 10. 1. 2023 v 18:00

Výstava 11. 1. – 5. 3. 2023

Ondřej Michálek se ve své tvorbě převážně zaměřuje na volnou grafiku. Rád se opírá o metaforická podobenství. Pracuje s variabilním množstvím různorodých prvků, prostupujících se témat, ale i se sítí impulsů, jež nás každodenně obklopují, a rafinovaně je překlápí do výmluvných motivů. Tvorba Ondřeje Michálka ve svém spektru je cenná ve své kompaktnosti, systematické návaznosti a ucelenosti výpovědi. V pestré a bohaté škále jemnocitu zachycuje existenciální stavy, prožitky, pocity i jevy okolo nás. Volná grafika je pro Ondřeje Michálka svorníkem všech estetických a kognitivních kapacit člověka. Vychází z impulsu rukodělné kresby, které se následnými technickými postupy a experimenty v Ondřejově magické laboratoři proměňují v obrazy poetické mystifikace, vyžadující nicméně jistý čas a soustředění pro jejich čtení. Výstava Nenadálé vlny a jiné jevy naznačuje průchod podobenstvím brány do města či z města, dotek vrcholů, vzhlížení k monumentům, ale i stíny coby signály sebereflexe, vedoucí přes pomyslné mosty půstu k naději v hojnost plodů, nečekanou úrodu v imaginárních nových zahradách našeho bytí.

Pavlína Vogelová

Ondřej Michálek (*1947) je olomoucký grafik, designér, kreslíř a pedagog. Po ukončení Střední všeobecně vzdělávací školy v Litovli (1962–1965) nasměroval svá studia na obor výtvarné teorie a výchovy v kombinaci s českým jazykem a literaturou na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Profesně začínal v Moravských tiskařských závodech v Olomouci, pokračoval jako výtvarník propagace organizace Flora Olomouc, krátce obohatil své profesní směřování v trikovém oddělení Armádního filmu v Praze. Od roku 1979 se stal výtvarníkem na volné noze a od roku 1990 působí jako pedagog grafiky na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Je laureátem 25. Ceny Vladimíra Boudníka za rok 2019 za celoživotní přínos v oboru volné grafiky. Kromě toho je držitelem řady cen a uznání jak na domácí, tak zahraniční scéně. Je autorem publikace Magie otisku. Grafické techniky a technologie tisku, Barrister & Principal, Brno 2016.

Studia: Filozofická fakulta, katedra výtvarné teorie a výchovy Univerzity Palackého v Olomouci (1965–1970)

Samostatné výstavy, výběr z poslední doby:2022 Ondřej Michálek. Nové zahrady. Galerie Hollar, Praha
2019 Ondřej Michálek. Nové labyrinty. Galerie Synagoga, Hranice na Moravě
2018–2019 Ondřej Michálek. Nová útočiště. Galerie výtvarného umění Karlovy Vary
2017 Ondřej Michálek. Z hloubky. Galerie Caesar, Olomouc
2015–2016 Ondřej Michálek. Cesta z bodu A do bodu A. Galéria 19, Bratislava
2015 Ondřej Michálek. Cesta z bodu A do bodu A. GASK – Galerie Středočeského kraje, Kutná Hora
2014 Ondrej Michalek. Estampes – Histoires. Galerie Armand Gaasch, Dudelange, L
2013 Ondřej Michálek. Prints – Stories. České centrum, Vídeň, A
2012 OL-03-12 Ondřej Michálek, Oldřich Šembera, Jiří Žlebek. Muzeum umění Olomouc

Společné výstavy, výběr z poslední doby:2022, 2021, 2020, 2019, 2018, 2017... Grafika roku. Karolinum, Praha, Císařská konírna Pražského hradu, Obecní dům, Praha, Clam-Gallasův palác, Praha...
2022 Silkscreen blues. Galerie Hollar, Praha
2022 La forme d´impression. Galerie Hollar, Praha
2021 Nové cesty / Nové objevy. Novoměstská radnice, Praha
2021 Přítomnost. Galerie Zázvorka, Nové Město nad Metují
2022, 2018 Mezinárodní bienále grafiky Varna. Boris Georgiev Art Gallery, Varna, BL
2018 Situace sítotisku. Výstavní síň Sokolská, Ostrava
2017 11e Biennale de Gravure de Liège. Musée des Beaux-Arts de la Ville de Liège, B
2016 The First Xuyuan International Print Biennial. Centrum grafického umění, Peking, CN;
2016 International Biennial Print Exhibit: 2016 ROC. National Taiwan Museum of Fine Arts, Taipei, TWN
2016 Uhlem, štětcem, skalpelem… Sbírka kresby Muzea umění Olomouc. Muzeum umění Olomouc
2016 3 Trienal de Gravura de Macau. Museum of Art, MAC
2016 Znak, písmo, šifra. Národní technická knihovna, Praha
2013 in.print.out. Grafik in/auswendig. Künstlerhaus Wien, Vídeň, A

Zastoupení ve veřejných sbírkách:
Národní galerie v Praze, Oblastní galerie v Liberci
Alšova jihočeská galerie v Hluboké n. Vltavou
Galerie moderního umění v Hradci Králové
Galerie Klatovy/Klenová
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Muzeum umění Olomouc
Galerie výtvarného umění Karlovy Vary
Slovenská národná galéria v Bratislave
Štátna galéria v Banskej Bystrici
Muzeum narodowe Poznań, Kraków, Wrocław
Łódź, Szeczin, Muzeum okręgowe Jelenia Góra
Fundació Joan Miró Barcelona
Städtische Galerie Bietigheim-Bissingen
Centre de la Gravure et de l'Image Imprimée
La Louvière, University of Alberta Collections
Edmonton, National Gallery of Art Washington DC
National Taiwan Museum of Fine Arts

www.ondrejmichalek.cz